Za 53,2 milionů korun zakoupila Nemocnice Na Homolce dva nové angiografické RTG přístroje, které nahradily dvě dosavadní opotřebované angiolinky. Z evropských fondů bylo na zaplacení použito 31,3 milionu korun.
První pacient tu byl ošetřen v prosinci loňského roku.
Podle docenta Petra Neužila, primáře kardiologického oddělení, má nové zařízení dál zlepšit péči o pacienta s různými formami ischemické choroby srdeční, v čemž patří Česká republika k evropské i světové špičce a dá se říct, že v mnohém udává tó;n ve světě.
Oba nové přístroje jsou primárně určeny pro vyšetřování a léčbu onemocnění srdečních tepen a srdce, jeden z nich navíc umožňuje intervenční zákroky na cévách hlavy a těla.

Nové angiolinky jsou vybaveny nejmodernější technologií, která poskytuje velmi přesné zobrazení srdečních i dalších velkých tepen. Lepší zobrazení napomáhá nejen k přesnější diagnó;ze onemocnění koronárních tepen i srdce, ale také ke zvýšení kvality a bezpečnosti prováděných intervenčních zákroků.

Na Homolce projde tímto vyšetřením ročně kolem 3000 pacientů, z nich zhruba třetina následně podstoupí léčbu takzvanou koronární angioplastikou. Při ní se zúžená céva rozšíří a znovu zprůchodní.
Podle vedoucího lékaře katetrizační laboratoře kardiologického oddělení, docenta Martina Matese, nová technologie nabízí zásadní výhody v tom, že je možné lépe určit, zda zákrok na tepnách přinese pacientovi prospěch.
Pokud vyšetřením zjistí, že zákrok není potřebný, neprovedou ho, nejsou tak zbytečně vynaloženy prostředky zdravotního pojištění. Je známa situace hraničních nálezů, kdy v minulosti se spíše intervence prováděly, protože nebyla úplná jistota, zda se udělat mají. Nové metody umožní lépe předpovědět, jestli je udělat, nebo ne.
Lékaři se ultrazvukovou sondou mohou podívat dovnitř cévy a zjistit, jaká část je zvápenatělá a jak silný je aterosklerotický plát. Pomocí takzvané virtuální histologie odhadnou, jak se plát bude chovat do budoucna, zda má tendenci prasknout a zda se v tom místě může céva ucpat. Dalším zpřesněním je možnost měření takzvané frakční průtokové rezervy. Do cévy se zavede tenký drát s tlakovým čidlem a měří se tlaky před a za zúžením.
Lékaři už nenapichují třísla, odkud se zákrok na srdci a rozšíření zúženého místa baló;nkem dříve prováděly, ale nově se vše provádí z vpichu do tepny na ruce. To pacientovi přináší lepší komfort a po zákroku už nemusí ležet několik hodin, ale může hned vstát.

Společně s vestavbou angiolinek se v Nemocnici Na Homolce uskutečnila i celková rekonstrukce oddělení invazivní kardiologie. Stavební úpravy mimo jiné umožnily lepší přístup z operačního sálu k sousední koronární jednotce. Po rekonstrukci vznikl v oddělení šestilůžkový denní stacionář pro nemocné, kteří kvůli provedenému výkonu nevyžadují hospitalizaci.
Nejnovějším trendem je podle docenta Neužila provádění srdeční katetrizace ambulantně. V nově vybudovaném stacionáři budou pacienti po provedeném zprůchodnění cév sledováni.
Léčba infarktu je podle lékařů nejúčinnější, když se pacient dostane co nejrychleji na speciální pracoviště a zákrok je proveden nejpozději do 90 minut od vzniku infarktu.
Na nemoci srdce a cév ročně umírá téměř 54 000 obyvatel České republiky, to je přes polovinu všech úmrtí. Některou z forem ischemické choroby srdeční ročně onemocní asi 830 000 lidí, z nich 87 000 prodělá akutní infarkt.